Input:

8/1986 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních Garance

č. 8/1986 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 20. listopadu 1985
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
Dne 18. dubna 1984 byla v Damašku podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Se smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 9. října 1985.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 52 odstavce 2 dnem 8. listopadu 1985.
České znění smlouvy se vyhlašuje současně.
 
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
 
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
Československá socialistická republika
a
Syrská arabská republika,
vedeny snahou dále rozvíjet přátelské vztahy a spolupráci mezi oběma státy a vedeny přáním upravit právní spolupráci ve věcech občanských, rodinných a trestních v duchu respektování svrchovanosti, národní nezávislosti, rovnoprávnosti, nevměšování se do vnitřních záležitostí a vzájemných výhod, se rozhodly sjednat tuto smlouvu.
KAPITOLA I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
(l) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany svých osobních a majetkových práv jako její vlastní občané.
(2)  Státní občané jedné smluvní strany mají právo obracet se svobodně a bez překážek k soudům a jiným orgánům druhé smluvní strany, příslušným ve věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen „justiční orgány”), mohou hájit své zájmy před těmito orgány, podávat návrhy a žádosti za stejných podmínek jako její vlastní státní občané.
(3)  Ustanovení této Smlouvy o státních občanech smluvních stran se rovněž použije na právnické osoby, zřízené podle právního řádu smluvní strany, na jejíž území mají své sídlo.
Článek 2
Státním občanům jedné smluvní strany, kteří se obracejí na justiční orgány druhé smluvní strany a zdržují se na území jedné ze smluvních stran, není možno uložit složení jakékoliv jistoty nebo zaplacení poplatků z toho důvodu, že jsou cizinci, nebo, že nemají své bydliště, pobyt nebo sídlo na území druhé smluvní strany.
Článek 3
(1)  Justiční orgány smluvních stran si poskytují vzájemně na žádost, za podmínek stanovených v této smlouvě, právní pomoc ve věcech občanských, rodinných a trestních prováděním jednotlivých úkonů, zejména vyhotovováním, zasíláním a doručováním písemností, výslechem svědků, účastníku nebo obviněných, prováděním znaleckých posudků.
(2)  Justiční orgány se stýkají prostřednictvím svých ústředních orgánu diplomatickou cestou.
(3)  Pro účely této Smlouvy se