č. 8/1980 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Indickou republikou
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 6. listopadu 1979
o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Indickou republikou
Dne 4. prosince 1974 byla v Novém Dillí podepsána Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Indickou republikou.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 17. června 1979.
Podle svého článku 41 Úmluva vstoupila v platnost dnem 17. června 1979.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
KONZULÁRNÍ ÚMLUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Indickou republikou
Československá socialistická republika a Indická republika,
přejíce si upevnit přátelské vztahy existující mezi oběma státy,
rozhodly se uzavřít konzulární úmluvu a k tomu účelu se dohodly na následujícím:
ČÁST I
DEFINICE
Článek 1
Pro účely této úmluvy:
a)
„konzulární úřad” je generální konzulát, konzulát, vícekonzulát nebo konzulární jednatelství;
b)
„konzulární obvod” je území určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzulárních funkcí;
c)
„vedoucí konzulárního úřadu” je osoba pověřená vysílajícím státem, aby vykonávala funkce, spojené s tímto postavením;
d)
„konzulární úředník” je osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu, pověřená výkonem konzulárních funkcí;
e)
„konzulární zaměstnanec” je osoba, která není konzulárním úředníkem, vykonávající na konzulárním úřadě administrativní nebo technické funkce;
f)
„člen služebního personálu” je osoba zaměstnaná v domácích službách konzulárního úřadu;
g)
„členové konzulárního úřadu” jsou konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu;
h)
„konzulární místnosti” jsou budovy nebo části budov a pozemky k nim náležející, které jsou používány výhradně pro účely konzulárního úřadu, bez ohledu na vlastnictví;
i)
„konzulární archivy” zahrnují veškeré listiny, dokumenty, korespondenci, knihy, filmy, záznamové pásky a rejstříky konzulárního úřadu spolu s šiframi a kódy, kartotékami a kteroukoli částí zařízení, určenou k jejich ochraně a uložení.
ČÁST II
ZŘIZOVÁNÍ KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ A JMENOVÁNÍ KONZULÁRNÍCH ÚŘEDNÍKŮ A ZAMĚSTNANCŮ
Článek 2
1. Konzulární úřad může být zřízen na území přijímajícího státu pouze s jeho souhlasem.
2. Sídlo konzulárního úřadu, jeho klasifikace a hranice konzulárního obvodu se určují po dohodě mezi vysílajícím a přijímajícím státem.
Článek 3
1. Vysílající stát požádá předem diplomatickou cestou souhlas přijímajícího státu se jmenováním vedoucího konzulárního úřadu.
2 Po obdržení takového souhlasu diplomatická mise vysílajícího státu předá ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu konzulský patent nebo jiný dokument o jmenování. V konzulském patentu nebo dokumentu o jmenování bude uvedeno plné jméno vedoucího konzulárního úřadu, jeho státní občanství, jeho třída, sídlo konzulárního úřadu a konzulární…
