8/1958 Sb., Vyhláška o Smlouvě mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě režimu na státních hranicích se Závěrečným protokolem Garance

Dne 13. října 1956 byla v Praze sjednána Smlouva mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě režimu na státních hranicích se Závěrečným protokolem.

Národní shromáždění projevilo se Smlouvou se Závěrečným protokolem souhlas dne 5. července 1957 a president republiky ji ratifikoval dne 19. prosince 1957. Ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti dne 10. února 1958.

Podle svého článku 27 odst. 1 Smlouva se Závěrečným protokolem nabyla účinnosti dnem 10. února 1958.

České znění Smlouvy se Závěrečným protokolem se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů¹⁾ .

Československá republika a Maďarská lidová republika přejíce si náležitě upravit pořádek na hranicích mezi oběma spřátelenými státy, rozhodly se o tom sjednati smlouvu.

Za tím účelem jmenovaly své zmocněnce, kteří si vyměnili plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, a dohodli se takto:

1. Státní hranice mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou stanoví čl. 1 odst. 4 písm. b) a c) mírové smlouvy uzavřené v Paříži dne 10. února 1947, závěrečný protokol o pracích Rozhraničovací komise, utvořené ze zástupců československé a maďarské vlády ve smyslu č. 1 odst. 4 písm. d) Pařížské mírové smlouvy, podepsaný v Bratislavě dne 22. prosince 1947 a závěrečný protokol o jednáních vedených mezi delegací vlády Československé republiky a delegací ministerské rady Maďarské lidové republiky o úpravě drobnějších poruch československo-maďarských státních hranic, podepsaný v Bratislavě dne 6. června 1952.

2. Čára státních hranic se v této Smlouvě označuje v dalším slovy „hraniční čára”. Hraniční čára, vyznačená v mezinárodních smlouvách, uvedených v článku 1, tvoří hranice na povrchu země i pod zemí.

1. Na suchém úseku probíhá hraniční čára zpravidla čárou přímou od jednoho po druhý hraniční znak.

2. Na suchém úseku, kde hraniční čára sleduje čáru některého terénního tvaru nebo předmětu (strž, příkop, rokle, cesta apod.), probíhá hraniční čára zpravidla středem tohoto terénního tvaru nebo předmětu čarou přímou, lomenou nebo křivou.

3. Na vodním úseku probíhá hraniční čára středem koryta nesplavných řek, kanálů nebo potoků, u splavných řek pak sleduje střední čáru hlavního plavebního koryta za nízké plavební hladiny.

4. Podrobný průběh hraniční čáry je stanoven v hraničních technických dokumentech.

1. Na vodním úseku se hraniční čára přizpůsobuje změnám střední čáry koryta řek, potoků nebo kanálů anebo hlavního plavebního…