77/1980 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí Garance

Dne 18. května 1977 byla v Ženevě podepsána Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí.

S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 12. května 1978.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku IX odstavce 3 dnem 5. října 1978 a tímto dnem vstoupila rovněž v platnost i pro Československou socialistickou republiku.

Český překlad textu Úmluvy se vyhlašuje současně.

Smluvní státy této úmluvy,

řídíce se zájmy upevnění míru a přejíce si přispět k zastavení závodů ve zbrojení a k dosažení všeobecného a úplného odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou, k zbavení lidstva nebezpečí použití nových prostředků vedení války,

plně odhodlány pokračovat v jednání za účelem dosažení účinného pokroku ve směru přijetí dalších opatření v oblasti odzbrojení,

uznávajíce, že vědeckotechnický pokrok může otevřít nové možnosti v oblasti působení na životní prostředí,

berouce v úvahu Deklaraci Konference Organizace spojených národů o životním prostředí přijatou ve Stockholmu dne 16. června 1972,

uvědomujíce si, že použití prostředků měnících životní prostředí pro mírové účely by mohlo zlepšit vzájemný vztah mezi člověkem a přírodou a napomohlo by zachování a zlepšení životního prostředí ve prospěch současného a budoucích pokolení,

uvědomujíce si však, že vojenské nebo jakékoliv jiné nepřátelské použití takových prostředků by mohlo mít mimořádně zhoubné následky na blahobyt lidí,

přejíce si účinně zakázat vojenské či jakékoliv jiné nepřátelské použití prostředků měnících životní prostředí za účelem zbavit lidstvo nebezpečí takového použití a potvrzujíce své přání působit ve směru dosažení tohoto cíle,

usilujíce rovněž přispět k prohloubení důvěry mezi národy a k dalšímu ozdravění mezinárodní situace v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů,

dohodly se na tomto:

1. Každý smluvní stát této úmluvy se zavazuje neuchylovat se k vojenskému nebo jakémukoliv jinému nepřátelskému použití prostředků měnících životní prostředí, které mají rozsáhlé, dlouhodobé nebo vážné následky jako prostředky ničení, způsobení škody nebo újmy kterémukoliv jinému smluvnímu státu.

2. Každý smluvní stát této úmluvy se zavazuje nenapomáhat, nepovzbuzovat a nepodněcovat jakýkoliv stát, skupinu státu nebo mezinárodní organizaci k činnosti, která by odporovala ustanovením odstavce 1 tohoto článku.