Input:

77/1974 Sb., Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1975 Garance

č. 77/1974 Sb., Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1975
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 5. srpna 1974
o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1975
Vláda Československé socialistické republiky pro projednání s Ústřední radou odborů stanovila usnesení ze dne 5. října 1972 podle § 83 odst.3 a § 94 zákoníku práce:
Úprava pracovní doby
(1)  Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1986 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle vyhlášky č. 62/1966 Sb., o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů, anebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení týdenní pracovní doby, se upravuje v roce 1975 tak, že pracovními dny jsou též soboty připadající na dny 5. dubna, 27. září a 15. listopadu.
(2)  Délka dalších pracovních směn ve dnech uvedených v předchozím odstavci se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně.
(3)  Připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná pracovní směna na některý z pracovních dnů uvedených v odstavci 1, určí organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen „závodní výbor”) tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v témže měsíci.
(4)  Organizace mohou se souhlasem závodního výboru, státní orgány po projednání s ním, přesunout na pracovištích s přetržitým provozem druhé a třetí směny připadající na dny uvedené v odstavci 1 na jiné vhodné dny v témže měsíci.
(5)  Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 1 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), s výjimkou pracovníků, jimiž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku a prodloužení pracovní doby o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, po který může pracovník podle tohoto posudku v týdnu pracovat.
(6)  Pracovní doba se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na 6 dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.
(7)  Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 1 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání se závodním výborem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož měsíce.
(8)  Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou po částech kratších než týden tak, že do ní připadá další směna, nemění se tím celkový počet dnů jeho dovolené vyplývající z pracovního režimu obvyklého v organizaci. Náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou obdrží pracovník, jemuž by připadla do doby dovolené na zotavenou některá z dalších směn, za tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich odpadlo podle