č. 63/1974 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 28. března 1974
o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou
Dne 16. března 1972 byla v Praze podepsána Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou a Protokol, který je její součástí.
S Úmluvou a Protokolem vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a president republiky je ratifikoval.
Ratifikační listiny byly vyměněny v Sofii dne 21. února 1974.
Podle svého článku 42 odst. 1 vstoupila Úmluva a Protokol v platnost dnem 23. března 1974.
České znění Úmluvy a Protokolu se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
KONZULÁRNÍ ÚMLUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou
President Československé socialistické republiky a Státní rada Bulharské lidové republiky,
vedeni přáním dále rozvíjet přátelské vztahy v souladu se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou, podepsanou v Praze dne 26. dubna 1968 a
berouce v úvahu, že konzulární vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou vyžadují nové smluvní úpravy, rozhodli se uzavřít tuto Úmluvu a jmenovali za tímto účelem svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
Ing. Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věcí,
Státní rada Bulharské lidové republiky
Petra Mladenova,
ministra zahraničních věcí,
kteří se dohodli na tomto:
HLAVA I
DEFINICE
Článek 1
Ve smyslu této Úmluvy dále uvedené pojmy mají tento význam:
1.
„Konzulární úřad” je generální konzulát, konzulát, vícekonzulát a konzulární jednatelství.
2.
„Konzulární obvod” je území, na kterém konzulární úřad vykonává své konzulární funkce.
3.
„Vedoucí konzulárního úřadu” je osoba, pověřená vysílajícím státem plněním povinností spojených s touto funkcí.
4.
„Konzulární úředník” je osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu, pověřená výkonem konzulárních funkcí. Pojem „konzulární úředník” zahrnuje i osobu vyslanou na praxi na konzulární úřad.
5.
„Konzulární zaměstnanec” je osoba, jež není konzulárním úředníkem a jež vykonává na konzulárním úřadu administrativní nebo technické funkce. Pojem „zaměstnanec konzulárního úřadu” zahrnuje i osobu, která plní i jiné úkoly spojené s péčí o konzulární úřad.
6.
„Konzulární místnosti” jsou budovy nebo části budov, včetně residence vedoucího konzulárního úřadu, jakož i pozemky, které patří k těmto budovám nebo částem budov a které jsou používány výlučně ke konzulárním účelům, bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem.
7.
„Konzulární archiv” zahrnuje všechnu úřední korespondenci, šifry, dokumenty, knihy, filmy, zvukové pásky a jiné technické pracovní prostředky, jakož i zařízení, určená k jejich uložení a ochraně.
8.
Pojem „občan vysílajícího státu” zahrnuje i právnické…
