Input:

59/2003 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Garance

č. 59/2003 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON
ze dne 18. února 2003,
kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o myslivosti
Čl. I
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. k) se na konci čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,”.
2. V § 2 písm. m) se za slovo „uznána” doplňuje čárka a zbytek textu se zrušuje.
3. V § 2 se doplňují písmena n) a o), která znějí:
„n)  uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,
o)  za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena.”.
4. V § 5 odst. 2 větě druhé se slovo „anebo” nahrazuje slovem „nebo” a na konci věty se doplňují slova „anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře”.
5. V § 7 odst. 1 větě čtvrté se za slovy „chov zvěře prováděný” slova „uživatelem honitby” zrušují.
6. V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)  Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.”.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
7. V § 17 odstavec 4 zní:
„(4)  Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice).”.
8. V § 17 odstavec 6 zní:
„(6)  Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním.”.
9. V § 18 odstavec 6 zní:
„(6)  K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů