Input:

553/1992 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o předávání odsouzených osob Garance

č. 553/1992 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o předávání odsouzených osob
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. března 1983 byla ve Štrasburku sjednána Úmluva o předávání odsouzených osob.
Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 13. února 1992.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 15. dubna 1992.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 18 odst. 2 dnem 1. července 1985. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost v souladu se svým článkem 18 odst. 3 dnem 1. srpna 1992.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
o předávání odsouzených osob
Členské státy Rady Evropy a další signatářské státy
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy;
přejíce si další rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti trestního práva;
domnívajíce se, že tato spolupráce by měla napomáhat spravedlnosti a resocializaci odsouzených osob;
domnívajíce se, že tyto cíle vyžadují, aby cizincům, kteří byli zbaveni svobody v důsledku toho, že spáchali trestný čin, byla dána možnost vykonávat své tresty v jejich společnosti a
domnívajíce se, že tohoto cíle může být nejlépe dosaženo tím, že budou předány do jejich zemí,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
Pro účely této Úmluvy:
a)  „trestem” se rozumí každé potrestání nebo opatření, které zahrnuje zbavení svobody nařízené na omezenou nebo neomezenou dobu za trestný čin soudem;
b)  „rozsudkem” se rozumí rozhodnutí nebo nařízení soudu, kterým se ukládá trest;
c)  „odsuzujícím státem” se rozumí stát, v němž byl uložen trest osobě, která může být nebo již byla předána;
d)  „vykonávajícím státem” se rozumí stát, do kterého může být nebo již byla předána odsouzená osoba k výkonu trestu.
Článek 2
Obecné zásady
1. Strany se zavazují vzájemně co nejvíce spolupracovat při předávání odsouzených osob podle ustanovení této Úmluvy.
2. Osoba odsouzená na území jedné strany může být předána na území druhé strany podle ustanovení této Úmluvy k výkonu trestu, který jí byl uložen. Za tímto účelem může odsouzená osoba odsuzujícímu nebo vykonávajícímu státu vyjádřit svůj zájem na předání podle této Úmluvy.
3. O předání může žádat odsuzující nebo vykonávající stát.
Článek 3
Podmínky předání
1. Odsouzená osoba může být předána podle této Úmluvy pouze za následujících podmínek:
a)  je-li tato osoba státním občanem vykonávajícího státu;
b)  je-li rozsudek konečný;
c)  jestliže v době přijetí žádosti o předání má odsouzená osoba vykonat ještě nejméně šest měsíců trestu odnětí svobody nebo trest byl uložen na neurčitou dobu;
d)  souhlasí-li odsouzená osoba nebo, pokud to považuje za nutné jeden z obou států vzhledem k jejímu věku, fyzickému nebo psychickému stavu její právní zástupce;
e)  jestliže čin nebo opomenutí,