č. 552/1992 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Evropské úmluvy o potlačování terorismu
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. ledna 1977 byla ve Štrasburku sjednána Evropská úmluva o potlačování terorismu.
Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 13. února 1992.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 15. dubna 1992.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 2 dnem 4. srpna 1978. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost v souladu se svým článkem 11 odst. 3 dnem 15. července 1992.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
EVROPSKÁ ÚMLUVA
o potlačování terorismu
Členské státy Rady Evropy, jež podepsaly tuto Úmluvu,
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy,
vědomy si rostoucího znepokojení vyvolaného množícími se teroristickými činy,
přejíce si přijmout účinná opatření k zabezpečení toho, aby pachatelé těchto činů neunikli stíhání a potrestání,
přesvědčeny, že vydání je zvláště účinným prostředkem k dosažení tohoto cíle,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Pro účely vydávání mezi smluvními státy nebude žádný z následujících trestných činů považován za politický trestný čin, za trestný čin s politickým trestným činem související, ani za trestný čin spáchaný z politických pohnutek:
a)
trestný čin spadající do působnosti Úmluvy o potlačování protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970;
b)
trestný čin spadající do působnosti Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971;
c)
závažný trestný čin zahrnující útok na život, tělesnou integritu nebo svobodu osob požívajících mezinárodní ochrany, včetně diplomatických zástupců;
d)
trestný čin zahrnující únos, braní rukojmí nebo svévolné zadržování;
e)
trestný čin zahrnující použití bomb, granátů, raket, automatických střelných zbraní nebo dopisů a balíků s výbušnou náplní, pokud jejich použití představuje ohrožení osob;
f)
pokus o spáchání uvedených trestných činů nebo účast na nich jako spolupachatel nebo pomocník osoby, která spáchá nebo se pokusí spáchat takový trestný čin.
Článek 2
1. Pro účely vydávání mezi smluvními státy může smluvní stát rozhodnout, že nebude považovat za politický trestný čin, za trestný čin s takovým trestným činem související nebo za trestný čin spáchaný z politických pohnutek ani jiný závažný násilný trestný čin, který není uveden v článku 1 a je namířen proti životu, tělesné integritě nebo osobní svobodě.
2. Stejně se bude postupovat při závažném trestném činu, zahrnujícím jednání proti majetku, který není uveden v článku 1, pokud jednání způsobilo hromadné ohrožení osob.
3. Stejně se bude postupovat při pokusu o spáchání uvedeného trestného…
