549/1992 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Evropské úmluvy o vydávání, ve znění účinném k 30.9.2014 Garance

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. prosince 1957 byla v Paříži sjednána Evropská úmluva o vydávání.

Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 13. února 1992.

S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval s výhradou, že průvoz osob podle článku 21 bude povolen jen za podmínek, za kterých se dává souhlas s vydáním. Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 15. dubna 1992.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 2 dnem 18. dubna 1960. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost v souladu se svým článkem 29. odst. 3 dnem 14. července 1992.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

Vlády, které podepsaly tuto Úmluvu, jsouce členy Rady Evropy

majíce na zřeteli, že cílem Rady je dosažení větší jednoty mezi jejími členy;

majíce na zřeteli, že tento cíl může být dosažen sjednáním dohod a společným postupem v právních záležitostech;

majíce na zřeteli, že přijetí jednotných pravidel o vydávání vhodně přispěje k tomuto sjednocování,

se dohodly na následujícím:

Smluvní strany se zavazují vzájemně si vydávat, v souladu s ustanoveními a podmínkami uvedenými v této Úmluvě, všechny osoby proti kterým vedou příslušné orgány dožadující strany trestní stíhání pro trestný čin, nebo které jsou vyžadovány těmito orgány k výkonu trestu nebo ochranného opatření.

1. Vydání bude povoleno pro trestné činy, za které právní řád dožadující i dožádané strany stanoví trest odnětí svobody nebo ochranného opatření, jehož horní hranice je nejméně jeden rok nebo trest přísnější. Pokud již trest odnětí svobody nebo ochranné opatření byly na území dožadující strany uloženy, musely být uloženy nejméně v trvání čtyř měsíců.

2. Pokud se žádost o vydání vztahuje k několika samostatným trestným činům, které jsou všechny trestné podle právních řádů dožadující i dožádané strany odnětím svobody, nebo za ně lze uložit ochranné opatření, ale některé nesplňují podmínky stanovené pro délku trestu, který může být uložen, dožádaná strana má právo povolit vydání i pro tyto trestné činy.

3. Každá smluvní strana, jejíž právní řád neumožňuje vydání pro určité trestné činy uvedené v odst. 1 tohoto článku, může v rozsahu, v jakém se jí to týká, vyloučit tyto trestné činy z působnosti této Úmluvy.

4. Každá smluvní strana, která si přeje použít práv, která jí poskytuje odst. 3 tohoto článku, předá generálnímu tajemníkovi Rady Evropy při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu buď seznam trestných činů, pro které se vydávání povoluje nebo seznam těch, pro které je vyloučeno. Zároveň uvede ustanovení právních předpisů, které povolují…