č. 50/1974 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 22. února 1974
o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou
Dne 17. května 1973 byla v Budapešti podepsána Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou a Protokol, který je její součástí.
S Úmluvou a Protokolem vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a president republiky je ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 22. ledna 1974.
Podle svého článku 44 odstavce 1 vstoupily Úmluva a Protokol v platnost dnem 20. února 1974.
České znění Úmluvy a Protokolu se vyhlašují současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
KONZULÁRNÍ ÚMLUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou
President Československé socialistické republiky a presidiální rada Maďarské lidové republiky
vedeni přáním, aby se v duchu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, uzavřené dne 14. června 1968 v Budapešti mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou, prohlubovaly přátelské vztahy mezi oběma zeměmi a jejich národy,
a ve snaze o další rozvoj konzulárních styků mezi oběma státy rozhodly se uzavřít konzulární úmluvu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci
president Československé socialistické republiky
Františka Krajčíra,
I. náměstka ministra zahraničních věcí,
presidiální rada Maďarské lidové republiky
Puju Frigyese,
I. náměstka ministra zahraničních věcí,
kteří si vyměnili své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, a dohodli se na těchto ustanoveních:
HLAVA I
DEFINICE
Článek 1
Pro účely této úmluvy mají dále uvedené výrazy tento význam:
1.
výrazem „konzulární úřad” se rozumí generální konzulát, konzulát, vicekonzulát nebo konzulární jednatelství;
2.
výrazem „vedoucí konzulárního úřadu” se rozumí generální konzul, konzul, vicekonzul a konzulární jednatel, jenž je pověřen vedením konzulárního úřadu;
3.
výrazem „konzulární úředník” se rozumí každá osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu, která je pověřena výkonem konzulárních funkcí, výrazem „konzulární úředník” se rozumí i osoba, která byla vyslána na konzulární úřad za účelem osvojení si konzulárních úkolů (praktikant);
4.
výrazem „konzulární zaměstnanec” se rozumí osoba, která není konzulárním úředníkem a která plní na konzulárním úřadě administrativní nebo technické úkoly; výrazem „konzulární zaměstnanec” je třeba rozumět i člena pomocného personálu konzulárního úřadu;
5.
výrazem „konzulární obvod” se rozumí území určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzulárních funkcí;
6.
výrazem „konzulární archívy” se rozumějí všechny listiny, dokumenty, korespondence, knihy, filmy, záznamové pásky a rejstříky konzulárního úřadu spolu se šifrovacím materiálem, kartotékami a zařízením určeným k jejich ochraně a uložení;
7.
výrazem „loď” se rozumí plavidlo, které je oprávněno používat…
