č. 44/1981 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 9. února 1981
o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou
Dne 12. dubna 1979 byla v Tunisu podepsána Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 22. ledna 1981.
Podle svého článku 53 Úmluva vstoupila v platnost dnem 21. února 1981.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
KONZULÁRNÍ ÚMLUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou
Československá socialistická republika
a
Tuniská republika
přejíce si rozvíjet přátelské styky založené na zásadách respektování svrchovanosti, národní nezávislosti, nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnoprávnosti a vzájemné výhodnosti,
přejíce si upravit konzulární styky, usnadnit ochranu svých zájmů a zájmů svých občanů a stanovit práva a povinnosti, výsady a imunity konzulárních úřadů svých zemí,
potvrzujíce, že ustanovení Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963 nadále upravují otázky, které nejsou výslovně upraveny ustanoveními této úmluvy,
rozhodly se uzavřít konzulární úmluvu a jmenovaly k tomu účelu svými zmocněnci:
prezident Československé socialistické republiky:
Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věcí,
prezident Tuniské republiky:
Mohameda Fitouri,
ministra zahraničních věcí,
kteří si vyměnili své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, a dohodli se na těchto ustanoveních:
Článek 1
Definice
Pro účely této úmluvy mají následující výrazy tento význam:
a)
„konzulární úřad” je generální konzulát, konzulát, vícekonzulát nebo konzulární jednatelství;
b)
„konzulární obvod” je území určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzulárních funkcí;
c)
„vedoucí konzulárního úřadu” je osoba pověřená jednat v této funkci;
d)
„konzulární úředník” je každá osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu, pověřená výkonem konzulárních funkcí;
e)
„konzulární zaměstnanec” je každá osoba zaměstnaná v administrativních nebo technických službách konzulárního úřadu;
f)
„člen služebního personálu” je každá osoba zaměstnaná v domácích službách konzulárního úřadu;
g)
„členové konzulárního úřadu” jsou konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu;
h)
„členové konzulárního personálu” jsou konzulární úředníci, vyjma vedoucího konzulárního úřadu, konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu;
i)
„člen soukromého personálu” je každá osoba zaměstnaná výlučně v soukromých službách člena konzulárního úřadu;
j)
„rodinný příslušník” je manžel, nezletilé dítě, jakož i otec nebo matka člena konzulárního úřadu nebo jeho manžela, který žije v jeho domácnosti a kterého člen konzulárního úřadu vyživuje;
k)
„konzulární místnosti” jsou budovy nebo části budov a pozemky k nim…
