43/1999 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o mezinárodní silniční dopravě Garance

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. března 1998 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o mezinárodní silniční dopravě.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 23 odst. 1 dne 2. července 1998. Tímto dnem pozbyla platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Ruskou federací Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o mezinárodní automobilové dopravě ze dne 3. února 1967, vyhlášená pod č. 68/1967 Sb.

České znění Dohody se vyhlašuje současně.

Vláda České republiky a vláda Ruské federace (dále jen „Smluvní strany”),

vedeny snahou plnit ustanovení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě podepsaného v Helsinkách 1. srpna 1975, týkající se zejména rozvoje dopravních vztahů, a

přáním rozvíjet na základě vzájemnosti silniční osobní a nákladní dopravu mezi oběma státy a tranzitem přes jejich území a rovněž ve snaze usnadnit tuto dopravu,

se dohodly takto:

V souladu s touto dohodou se provádí pravidelná i příležitostná osobní a nákladní doprava cestujících a nákladů mezi oběma státy a tranzitem přes jejich území dopravními prostředky evidovanými v České republice nebo v Ruské federaci po silnicích přístupných pro mezinárodní silniční dopravu.

1. Pravidelná osobní doprava cestujících v autobusech se provádí na základě dohody mezi příslušnými orgány Smluvních stran.

2. Návrhy na provádění pravidelné osobní dopravy si s dostatečným časovým předstihem vzájemně předkládají příslušné orgány Smluvních stran. V návrzích musí být uvedeno jméno dopravce (firmy), jeho adresa, trasa linky, jízdní řád, tarif, místa zastávek, na kterých dopravce umožní nástup a výstup cestujících, a také období a režim provádění dopravy.

3. Příslušné orgány Smluvních stran vydají povolení pro úsek dopravní cesty, procházející přes území jejich státu.

1. Pro provádění příležitostné osobní dopravy autobusem mezi oběma státy nebo tranzitem přes jejich území je nutné povolení, které vydávají příslušné orgány Smluvních stran a které opravňuje k provedení jedné jízdy tam a zpět, pokud není něco jiného stanoveno přímo v povolení. Výjimku tvoří přepravy uvedené v článku 4 této dohody.

2. Příslušné orgány Smluvních stran si každoročně předají vzájemně odsouhlasený počet formulářů povolení pro příležitostnou osobní dopravu. Tyto formuláře musí být opatřeny razítkem a podpisem příslušného orgánu, který povolení vydává.

3. Příslušné orgány Smluvních stran se dohodnou o způsobu výměny formulářů povolení.

1. Povolení není nutné pro provádění příležitostné osobní dopravy autobusy v případech, kdy je stejná skupina cestujících přepravována autobusem a: