Input:

42/1983 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií Garance

č. 42/1983 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 14. října 1982
o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií
Dne 10. prosince 1981 byla v Praze podepsána Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Bělehradě dne 10. září 1982.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 59 dnem 10. října 1982. Tímto dnem pozbyla platnosti Úmluva o konzulárních stycích mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií ze dne 24. června 1963, vyhláška č. 82/1964 Sb.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
První náměstek:
Řehořek v. r.
 
KONZULÁRNÍ ÚMLUVA
mezi Československou socialistickou republikou
a
Socialistickou federativní republikou Jugoslávií
Československá socialistická republika

a
Socialistická federativní republika Jugoslávie,
přejíce si rozvíjet a rozšiřovat konzulární styky a tímto způsobem přispět k dalšímu rozvoji přátelských vztahů mezi oběma zeměmi a s cílem ochrany svých státních zájmů a práv a zájmů svých státních příslušníků,
rozhodly se uzavřít tuto konzulární úmluvu a jmenovaly svými zmocněnci:

Československá socialistická republika
dr. Dušana Spáčila,
náměstka ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Miodraga Vlahoviče,
mimořádného a zplnomocněného velvyslance Socialistické federativní republiky Jugoslávie
v Československé socialistické republice,
kteří si vyměnili své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, a dohodli se na těchto ustanoveních:
HLAVA I
DEFINICE
Článek 1
Pro účely této úmluvy mají následující výrazy tento význam:
a)  „konzulární úřad” je generální konzulát, konzulát, vícekonzulát nebo konzulární jednatelství;
b)  „konzulární obvod” je území určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzulárních funkcí;
c)  „vedoucí konzulárního úřadu” je osoba pověřená vysílajícím státem, aby vykonávala povinnosti, spojené s touto funkcí;
d)  „konzulární úředník” je osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu, pověřená výkonem konzulárních funkcí;
e)  „konzulární zaměstnanec” je osoba zaměstnaná v administrativních, technických nebo domácích službách konzulárního úřadu;
f)  „členové konzulárního personálu” jsou konzulární úředníci vyjma vedoucího konzulárního úřadu a konzulární zaměstnanci;
g)  „členové konzulárního úřadu” jsou konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci;
h)  „člen soukromého personálu” je osoba zaměstnaná výhradně v soukromých službách člena konzulárního úřadu;
i)  „rodinní příslušníci” jsou manžel, děti a rodiče konzulárního úřadu, pokud tyto osoby žijí ve společné domácnosti člena konzulárního