Input:

39/2011 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 25. ledna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 15/10 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Garance

č. 39/2011 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 25. ledna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 15/10 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 15/10 dne 25. ledna 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího soudu na částečné zrušení ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, v části „k Nejvyššímu soudu”, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,

  
takto:
Návrh na zrušení ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, v části „k Nejvyššímu soudu” se zamítá.

  
Odůvodnění
I.
Předmět řízení a argumentace navrhovatele
1. Ústavnímu soudu byl doručen dne 24. března 2010 podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava”), ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu”) a ustanovení § 224 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, návrh kárného senátu Nejvyššího soudu, za který jedná JUDr. Petr Šabata, předseda kárného senátu, (dále jen „navrhovatel”) na zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o NKÚ”) ve slovech „k Nejvyššímu soudu” (dále též jen „napadené ustanovení”). Navrhovatel rovněž navrhl k posouzení, zda není právní úprava kárného řízení prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ”), viceprezidenta NKÚ a členů NKÚ v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, především pak:
1.  zda je účastí soudců Nejvyššího soudu v Kárné komoře NKÚ zakotvenou v § 38 odst. 2 zákona o NKÚ porušen princip dělby moci dle čl. 1 Ústavy, neboť princip nezávislosti soudu má nepodmíněnou povahu vylučující možnost ingerence výkonné moci a vice versa;
2.  zda je účast soudců Nejvyššího soudu v Kárné komoře NKÚ zakotvená v § 38 odst. 2 zákona o NKÚ v rozporu s čl. 82 odst. 3 Ústavy, kterýžto konstatuje neslučitelnost funkce soudce s jakoukoli funkcí ve veřejné správě;
3.  zda je ustanovením § 43 odst. 2 zákona o NKÚ v části „k Nejvyššímu soudu” porušeno právo jednotlivce na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina”), neboť Nejvyšší soud je v rámci kárného řízení NKÚ postaven do role orgánu rozhodujícího v obou stupních kárného řízení NKÚ;
4.  zda je