Input:

38/1997 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou Garance

č. 38/1997 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. dubna 1995 byla v Praze podepsána Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Kyjevě dne 25. července 1996.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 23 dnem 25. července 1996.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou
Česká republika a Ukrajina, dále jen „Smluvní strany,”
majíce na paměti tradiční přátelské vztahy mezi národy obou zemí,
přihlížejíce ke skutečnosti, že Česká republika je jedním z nástupnických států České a Slovenské Federativní Republiky a Ukrajina je jedním z nástupnických států Svazu sovětských socialistických republik,
přesvědčeny o tom, že důvěra, vzájemná úcta a spolupráce mezi oběma státy odpovídají zájmům národů České republiky a Ukrajiny a slouží vytváření nové kvality dvoustranných vztahů založených na rovnoprávnosti a upevňování systému bezpečnosti v Evropě,
vítajíce současné historické změny v Evropě a ve svých státech, které umožňují překonání rozdělení a konfrontace v Evropě,
řídíce se cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů a obecně uznávanými zásadami a normami mezinárodního práva a jednajíce v souladu se závazky přijatými v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,
potvrzujíce, že respektování lidských práv a základních svobod je neoddělitelnou podmínkou upevnění míru a bezpečnosti,
vědomy si nezbytnosti budovat vzájemné vztahy na novém základě vycházejícím ze zkušeností z rozvoje politické, ekonomické, vědecko-technické, ekologické, humanitární a kulturní spolupráce,
rozhodnuty za tímto účelem vytvořit odpovídající smluvní základ,
dohodly se na následujícím:
Článek 1
Smluvní strany budou rozvíjet své vztahy jako spřátelené státy. Budou se důsledně řídit zásadami svrchované rovnosti, nepoužití síly nebo hrozby silou, neporušitelnosti hranic, územní celistvosti a politické nezávislosti, mírového řešení sporů, nevměšování do vnitřních záležitostí, respektování lidských práv a základních svobod, rovnoprávnosti a práva národů na sebeurčení, spolupráce mezi státy a plnění závazků podle mezinárodního práva v dobré víře. Budou uskutečňovat přátelskou spolupráci v duchu vzájemné úcty, důvěry a partnerství.
Článek 2
Smluvní strany budou v souladu s Chartou Organizace spojených národů a dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě řešit spory, které by mezi nimi mohly vzniknout výlučně mírovými prostředky. Nikdy a za žádných okolností nepoužijí proti sobě jako první své ozbrojené síly.
Článek 3
Smluvní strany potvrzují, že bezpečnost je nedělitelná a že jejich bezpečnost je nedílně spjata s bezpečností všech účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Smluvní strany