č. 330/1990 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spolkové republiky Německa o vnitrozemské vodní dopravě
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. ledna 1988 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spolkové republiky Německa o vnitrozemské vodní dopravě. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 19 odst. 1 dnem 4. května 1990.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spolkové republiky Německa o vnitrozemské vodní dopravě
Vláda Československé socialistické republiky
a
vláda Spolkové republiky Německa,
vedeny přáním dále rozvíjet vnitrozemskou vodní dopravu obou zemí,
se zřetelem k Závěrečnému aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zvláště k jeho ustanovením o rozvoji dopravy,
se dohodly takto :
Článek 1
Ve smyslu této dohody jsou:
a)
„lodě”: říční lodě, úředně registrované v působnosti této dohody, kterými může být prováděna přeprava osob a nebo nákladů tam, kde jsou registrovány, bez zvláštního jízdního povolení;
b)
„lichtěry”: lodě ve smyslu písmena a), které jsou tlačnými čluny bez posádky a jsou bez vlastního pohonu;
c)
„plavební podniky”: provozovatelé plavby, kteří mají stálé sídlo své firmy nebo své trvalé bydliště v působnosti této dohody;
d)
„příslušné úřady”: ministr dopravy Československé socialistické republiky a spolkový ministr dopravy Spolkové republiky Německa, pokud si vzájemně nesdělí jiné úřady nebo místa jako příslušná;
e)
„přístavy”: přístavy a úředně povolená překladiště v působnosti této dohody.
Článek 2
1. Podle článků 3 až 6 mohou lodě jedné strany plout po vnitrozemských vodních cestách druhé strany v působnosti této dohody, jakož i používat přístavy a úředně povolená úvaziště. Toto platí také přiměřeně pro přepravu plovoucích zařízení a plovoucích těles, jakož i pro převážení novostaveb plavidel.
2. Na Labi zůstává dosavadní plavební praxe s přihlédnutím k článku 3 odstavci 3 nedotčena.
Článek 3
1. Lodě obou stran mohou přepravovat osoby a/nebo náklady mezi přístavy jedné strany a přístavy druhé strany, jakož i naopak, po vnitrozemských vodních cestách, které je spojují (vzájemná přeprava). Československé lodě mohou přepravovat osoby a/nebo náklady jen mezi československými přístavy a/nebo jedním z následujících přístavů druhé strany, jakož i naopak:
a)
námořními přístavy;
b)
přístavy, které leží na přímé cestě k námořním přístavům;
c)
přístavy, které určil příslušný úřad ve smyslu článku 1 písmena d) na návrh Smíšeného výboru.
2. Ve vzájemné dopravě se podílejí plavební podniky obou stran v průběhu roku plynule vždy polovinou na objemech přeprav. Při provádění dělby nákladů bude způsob propočtu stanoven Smíšeným výborem.
3. Z odstavce 2 jsou vyjmuty přepravy loděmi československé strany po Labi z Československé socialistické republiky do…
