č. 3/1996 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o dodatku k Evropské úmluvě o právní pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a o usnadnění jejího uplatnění
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. června 1994 byla ve Vídni podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o dodatku k Evropské úmluvě o právní pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a o usnadnění jejího uplatnění.1
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 3. října 1995.
Smlouva na základě svého článku XIX odst. 2 vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1996.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o dodatku k Evropské úmluvě o právní pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a o usnadnění jejího uplatnění
Článek I
(K článku 1 úmluvy)
(1)
Právní pomoc se poskytuje také pro řízení vedená z důvodů spáchání trestného činu, jehož potrestání v době, kdy se o právní pomoc žádá, náleží v jednom smluvním státě do pravomoci soudu a v druhém smluvním státě do pravomoci správního orgánu.
(2)
Je-li předmětem právní pomoci doručení písemností, pak není zapotřebí, aby v dožádaném státě náleželo stíhání do pravomoci justičního nebo správního orgánu.
(3)
Právní pomoc vyžádaná na základě odstavce 1 může být odmítnuta, jestliže čin neměl žádné nebo pouze nevýznamné následky a náklady spojené s poskytnutím právní pomoci by nebyly opodstatněné.
Článek II
(K článku 1 úmluvy)
Úmluva a tato smlouva se také užijí
a)
ve věcech obnovy řízení,
b)
ve věcech milosti,
c)
v řízeních týkajících se nároků na odškodnění za neoprávněnou vazbu, ostatních, v důsledku trestního řízení vzniklých, nevýhod nebo za neoprávněné odsouzení, pokud se neuplatňují jiné mezistátní úmluvy.
Článek III
(K článku 2 úmluvy)
(1)
Právní pomoc se poskytuje v rámci článku I také u trestných činů daňového, celního, monopolního a devizového charakteru či vztahujících se na odvody a dávky a dále u trestných činů spočívajících v porušení předpisů nakládání se zbožím nebo předpisů zahraničního obchodu. Poskytnutí právní pomoci nesmí být odmítnuto pouze se zdůvodněním, že právo dožádaného státu neobsahuje stejné daňové, celní, monopolní a devizové předpisy ani předpisy vztahující se na odvody a dávky a stejně tak ani předpisy pro hospodářský styk či zahraniční obchod jako právo dožadujícího státu.
(2)
Povinnost utajení, která podle předpisů smluvních států existuje ve fiskálních záležitostech, nebrání podle tohoto článku právní pomoci, která má být poskytnuta. Okolnosti nebo skutečnosti, se kterými se justiční nebo správní orgány jednoho smluvního státu v souvislosti s žádostí o právní pomoc seznámí, podléhají povinnosti utajení, kterou stanoví předpisy tohoto smluvního státu ve fiskálních záležitostech.
Článek IV
(K článku 3 úmluvy)
(1)
Předměty…
