č. 3/1978 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 12. ledna 1978
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
Dne 25. listopadu 1976 byla v Sofii podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 7. prosince 1977.
Podle svého článku 89 Smlouva vstoupila v platnost dnem 6. ledna 1978.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
Prezident Československé socialistické republiky a Státní rada Bulharské lidové republiky,
vedeni přáním dále rozvíjet přátelské vztahy mezi oběma státy v souladu se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou ze dne 26. dubna 1968 a
ve snaze prohloubit a zdokonalit jejich vzájemné vztahy v oblasti právních styků, který byly dosud upraveny Smlouvou mezi Československou republikou a Lidovou republikou bulharskou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 13. dubna 1954,
se rozhodli sjednat tuto Smlouvu:
K tomuto účelu jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky
Dr. Jana Němce,
ministra spravedlnosti České socialistické republiky,
Státní rada Bulharské lidové republiky
Svetlu Daskalovou,
ministryni spravedlnosti Bulharské lidové republiky,
kteří po výměně svých plných mocí, shledaných v řádné a náležité formě, se dohodli takto:
ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Právní ochrana
(1)
Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejných práv a stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako její vlastní státní občané.
(2)
K uplatnění svých práv a zájmů mohou státní občané jedné smluvní strany vystupovat před justičními orgány (soudy, prokuratury, státní notářství) i jinými orgány druhé smluvní strany, do jejichž působnosti patří věci, které jsou předmětem této Smlouvy, za stejných podmínek jako její vlastní státní občané.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se použije obdobně i na právnické osoby.
Článek 2
Právní pomoc a způsob styku
(1)
Justiční orgány smluvních stran si budou poskytovat vzájemně právní pomoc ve věcech občanských, rodinných a trestních.
(2)
Jiné orgány činné ve věcech občanských, rodinných a…
