č. 3/1954 Sb., Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1954
ZÁKON
ze dne 20. ledna 1954
o placené dovolené na zotavenou v roce 1954.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I.
Dovolená stálých zaměstnanců.
§ 1.
Nárok na dovolenou.
(1)
Zaměstnanci, jehož pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku trval nepřetržitě alespoň 11 měsíců (čekací doba), přísluší za rok 1954 (v dalším „kalendářní rok”) placená dovolená na zotavenou, jestliže v něm konal práce alespoň po 75 dnů.
(2)
U zaměstnance, který úspěšně skončil návštěvu školy a vstoupil do pracovního poměru, činí čekací doba 5 měsíců. Čekací doba 5 měsíců platí i pro ženy, které, ač jsou vyňaty z pracovní povinnosti podle dekretu č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti, vstoupily do pracovního poměru.
(3)
Absolventům učilišť státních pracovních záloh, kteří pracují v podnicích určených ministerstvem pracovních sil (§ 4 odst. 3 zákona č. 110/1951 Sb., o státních pracovních zálohách), započítává se učební doba do čekací doby podle odstavce 1.
(4)
Přerušení pracovního poměru kratší 6 týdnů, k němuž došlo se souhlasem zaměstnavatele, staví, ale nepřerušuje čekací dobu, avšak jen pokud zaměstnanec v té době nebyl zaměstnán u jiného zaměstnavatele.
Délka dovolené.
§ 2.
(1)
Základní výměra dovolené činí 2 kalendářní týdny v kalendářním roce.
(2)
Základní výměra dovolené se prodlužuje o jeden kalendářní týden zaměstnancům
a)
mladším 18 roků,
b)
starším 50 roků, pokud se jim dovolená neprodlužuje podle písm. c) nebo odstavce 3,
c)
kteří po dosažení 18. roku věku byli v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku, po případě v témž oboru nebo v téže skupině povolání, déle než 5 roků.
(3)
Dovolená podle odstavce 1 se prodlužuje o 2 kalendářní týdny zaměstnancům, kteří po dosažení 18. roku věku byli v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku, po případě v témž oboru nebo v téže skupině povolání, déle než 15 roků.
(4)
Pokud délka dovolené závisí na zaměstnancově věku nebo na délce jeho pracovního poměru, rozhoduje stav ke dni 1. srpna kalendářního roku.
§ 3.
(1)
Zaměstnancům v hornictví, kteří odpracovali bezprostředně před nástupem dovolené nebo její části alespoň 6 měsíců pod zemí, prodlužuje se dovolená o další kalendářní týden (dále jen „dodatková dovolená”) za předpokladu, že odpracují celý kalendářní rok pod zemí; jinak jim přísluší po 6 měsících práce pod zemí pouze poměrná část této dodatkové dovolené (§ 9 odst. 6).
(2)
O dodatkovou dovolenou se prodlužuje též dovolená zaměstnancům v hornictví získaným organisovaným náborem pracovních sil a účastníkům pracovních brigád v hornictví, kteří se zavázali alespoň k jednoroční práci v hornictví a během kalendářního roku dovršili 12 měsíců práce pod zemí, pokud si další kalendářní týden dovolené nevybrali již v roce 1953. Poměrná část dodatkové dovolené přísluší těmto zaměstnancům, jestliže během kalendářního roku dovršili 6 měsíců práce pod zemí.
(3)
Zaměstnanec v hornictví (odstavec 1) si může vybrat dodatkovou dovolenou, jestliže bezprostředně před nástupem dovolené nebo její části odpracoval alespoň 6 měsíců…
