Input:

275/2000 Sb., Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném k 1.7.2013 Garance

č. 275/2000 Sb., Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném k 1.7.2013
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultury
ze dne 28. července 2000,
kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
96/2013 Sb.
(k 1.7.2013)
mění § 2, § 3, § 4, § 5 a přílohu č. 1; nová přechodná ustanovení
Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo”) stanoví podle § 16 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, (dále jen „zákon”):
§ 1
Trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy a jednotlivých sbírkových předmětů
Režimem zajišťujícím ochranu a trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy (dále jen „sbírka”) a jednotlivých sbírkových předmětů se rozumí
a)  ukládání sbírkových předmětů způsobem, který vylučuje jejich poškození nebo zničení, případně poškození nebo zničení jiných sbírkových předmětů, s nimiž jsou společně uloženy,
b)  uchovávání sbírkových předmětů v prostorách, v nichž jsou podle jejich povahy zajištěny odpovídající fyzikální a chemické podmínky, kterými jsou zejména stálá přiměřená teplota vzduchu, stálá přiměřená vlhkost vzduchu, minimální prašnost, ochrana proti světelnému záření,
c)  ochrana sbírkových předmětů proti požáru, poškození vodou nebo chemickými látkami,
d)  uchovávání sbírkových předmětů v prostorách zajištěných mechanickými nebo elektronickými ochrannými systémy nebo jejich kombinací, se stanoveným režimem vstupu cizích osob, případně v prostorách pod stálou ostrahou,
e)  pravidelné ošetřování sbírkových předmětů jako ochrana před působením škodlivých organismů jako jsou bakterie, houby, plísně a hmyz a před jiným biologickým poškozením a před korozí,
f)  zajištění bezpečnosti sbírkových předmětů při manipulacích se sbírkovými předměty a při jejich převozech.
§ 2
Vedení sbírkové evidence
(1)  Každý sbírkový předmět musí být evidován ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky. Sbírková evidence obsahuje záznamy ke každému sbírkovému předmětu podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona a počet kusů, jde-li o sbírkový předmět podle odstavce 2. U sbírkových předmětů podle odstavce 2, jejichž údaje pro všechny věci movité nebo nemovité nejsou shodné, musí být součástí záznamu každého sbírkového předmětu doplňující záznam ke každé věci, kde jsou rozdílné údaje uvedeny.
(2)  Soubor movitých nebo nemovitých věcí může být evidován jako jeden sbírkový předmět, jde-li o
a)  přírodniny jedné systematické skupiny,
b)  fragmentární archeologický materiál, hromadné nálezy mincí a osteologického materiálu,
c)  stejné věci jednoho druhu,
d)  písemnosti a tisky, negativy, fotografie, filmové záznamy, kresby a náčrty vážící se k jednomu tématu či významné osobnosti, nebo
e)  věci, které tvoří jeden funkční soubor nebo jsou součástmi jednoho funkčního celku.
(3)  U sbírek čítajících více jak 3 000 věcí movitých nebo více jak 11 věcí nemovitých se vede vždy sbírková evidence dvoustupňová. Prvním stupněm je evidence přírůstků (dále jen „chronologická evidence”), která obsahuje záznamy podle odstavce 1 a vede se