Input:

265/2000 Sb., Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech Garance

č. 265/2000 Sb., Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 21. července 2000,
kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 28a písm. d) a e) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. a zákona č. 64/2000 Sb.:
§ 1
Hlavní části obuvi, jejich materiály a způsoby označování
(1)  Označování hlavních částí obuvi, jimiž jsou vrchní část obuvi (dále jen „vrch”), podšívka a stélka, jakož i podešev údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech se provádí obrazovými znaky (piktogramy) nebo názvy v českém jazyce, a to alespoň u jedné boty z páru. Názvy a obrazové znaky (piktogramy) materiálů použitých v jejích hlavních částech jsou uvedeny v příloze č. 1. Obrazové znaky (piktogramy) materiálů použitých v hlavních částech obuvi a obrazové znaky (piktogramy) hlavních částí obuvi se umísťují vedle sebe tak, aby byly viditelné, neodstranitelné, přístupné a rozměry obrazových znaků (piktogramů) dostatečně velké a čitelné tak, aby informace v nich obsažené byly snadno srozumitelné, aby spotřebitel nemohl být uveden v omyl.
(2)  Obuv se označuje údaji o materiálu, který tvoří nejméně 80 % plochy vrchu, podšívky a stélky a nejméně 80 % objemu podešve. V případě, kdy žádný z materiálů nedosahuje nejméně 80 % plochy vrchu, podšívky a stélky nebo 80 % objemu podešve, uvádí se informace o dvou hlavních materiálech, ze kterých se obuv skládá. U vrchu se do celkové plochy nezapočítávají doplňky nebo ztužení (chrániče kotníků, lemování, ozdoby, přezky, poutka, kroužky a drobné příslušenství).
(3)  Pro označování obuvi údaji o materiálech použitých na hlavní části obuvi lze jako techniku označování použít tištění, lepení, vyražení nebo připevnění štítku s požadovanými údaji k obuvi.
(4)  Příklady druhů obuvi, na které se tato vyhláška vztahuje, jsou uvedeny v příloze č. 2.
§ 2
Obuv, která nemusí být označována