Input:

262/1993 Sb., Sdělení ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hospodářské, průmyslové, technické a technologické spolupráci Garance

č. 262/1993 Sb., Sdělení ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hospodářské, průmyslové, technické a technologické spolupráci
SDĚLENÍ
ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. července 1993 byla v Českém Krumlově podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hospodářské, průmyslové, technické a technologické spolupráci.
Dohoda na základě svého článku 10 odst. 1 vstoupila v platnost dnem 1. října 1993. Tímto dnem pozbyla platnosti Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a Rakouskou spolkovou vládou ze dne 12. září 1971, vyhlášená pod č. 48/1972 Sb.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hospodářské, průmyslové, technické a technologické spolupráci
Vláda České republiky a Rakouská spolková vláda, dále jen „smluvní strany”
vedeny přáním rozvíjet stávající přátelské vztahy a podporovat hospodářskou, průmyslovou, technickou a technologickou spolupráci mezi oběma zeměmi na základě rovnoprávnosti a oboustranné výhodnosti,
v přesvědčení, že tato dohoda zajistí příznivé předpoklady a vhodnou základnu k dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce,
v souladu s platnými smluvními dokumenty mezi Českou republikou a Rakouskem, zvláště pak s Dohodou mezi státy ESVO a ČSFR z 20. března 1992 a bilaterální zemědělskou dohodou z 12. června 1992, jakož i na základě platných právních předpisů v každém z obou států,
vycházejíce ze zásad tržního hospodářství,
se dohodly takto:
Článek 1
(1)  Smluvní strany budou v rámci svých možností a platných právních předpisů v každém z obou států podporovat a rozvíjet spolupráci mezi podniky, organizacemi, společnostmi a institucemi (dále nazývané „podniky”) obou států na hospodářském, průmyslovém, technickém a technologickém úseku.
(2)  Smluvní strany souhlasí, že možnosti spolupráce jsou zejména v následujících oblastech:
-  normalizace s posuzování shody;
-  ochrana životního prostředí;
-  stavební právo a stavební činnost (zvláště pozemní a inženýrské stavby) včetně zkoušení stavebních materiálů;
-  energie, zejména technika na úsporu energie, budování nebo sanace elektráren, výzkum a uplatnění obnovitelných energií;
-  elektrotechnický a elektronický průmysl;
-  výroba zařízení a strojů;
-  chemický a petrochemický průmysl;
-  zdravotnictví, zdravotnická technika a farmaceutický průmysl;
-  dřevozpracující průmysl, zvláště výroba celulózy a papíru;
-  hutnictví a metalurgie, včetně metalurgie barevných kovů a kovozpracující průmysl;
-  polygrafický průmysl;
-  textilní a kožedělný průmysl;
-  potravinářský průmysl;
-  zemědělství, lesní a vodní hospodářství;
-  chov zvířat a pěstování rostlin;
-  aplikovaný výzkum;
-  poradenství a další služby pro hospodářství;
-  cestovní ruch;
-  odpadové hospodářství.
(3)  Vědomy si nutnosti vytváření hospodářsky a ekologicky příznivých systémů infrastruktury, budou smluvní