Input:

253/1996 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o mezinárodní silniční dopravě Garance

č. 253/1996 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o mezinárodní silniční dopravě
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. května 1996 byla v Budapešti podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda na základě svého článku 14 odst. 1 vstoupila v platnost dnem 16. srpna 1996.
České znění Dohody se vyhlašuje současně, do anglického znění, jež je pro její výklad rozhodné, lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu dopravy.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o mezinárodní silniční dopravě

Vláda České republiky a vláda Běloruské republiky (dále jen „smluvní strany”), přejíce si podporovat vzájemně výhodný rozvoj obchodních a hospodářských vztahů a usnadnit a regulovat mezinárodní silniční dopravu osob a nákladů mezi Českou republikou a Běloruskou republikou a tranzitem přes jejich území,
se dohodly takto:
Článek 1
(1)  Ustanovení této dohody se vztahují na mezinárodní silniční dopravu osob a nákladů mezi Českou republikou a Běloruskou republikou a tranzitem přes jejich území prováděnou dopravci států obou smluvních stran, kteří jsou k tomu oprávněni podle vnitrostátních právních předpisů států smluvních stran.
(2)  Příslušným orgánem smluvní strany pro účely této dohody jsou:
- v případě České republiky - Ministerstvo dopravy
- v případě Běloruské republiky - Ministerstvo dopravy a spojů.
OSOBNÍ DOPRAVA
Článek 2
(1)  Osobní doprava podle této dohody je doprava osob a jejich zavazadel autobusy za úplatu nebo na vlastní účet. Zahrnuje též prázdné jízdy související s touto dopravou.
(2)  Pojem „autobus” znamená jakékoli motorové silniční vozidlo určené pro dopravu osob, které má kromě místa pro řidiče více než osm míst k sezení.
Článek 3
(1)  Pojem „pravidelná autobusová linka” znamená dopravu, kde se přepravy provádějí po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující nastupují a vystupují v místech odjezdu a příjezdu, jakož i na schválených nácestných zastávkách.
(2)  Každá pravidelná autobusová linka mezi státy smluvních stran, jakož i tranzitem přes jejich území musí být povolena po vzájemné dohodě příslušnými orgány smluvních stran.
(3)  Žádost o povolení podává dopravce příslušnému orgánu státu smluvní strany, kde má registrována vozidla.
(4)  Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a)  jméno dopravce a jeho úplnou adresu,
b)  druh dopravy,
c)  požadovanou dobu platnosti povolení,
d)  dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně),
e)  jízdní řád,
f)  trasu linky (všechny zastávky pro nástup a výstup cestujících, hraniční přechody),
g)  délku trasy pro jízdu tam i zpět,
h)  dobu řízení a odpočinku řidičů,
i)  jízdné a tarifní podmínky,
j)  počet míst k sezení v autobuse.
(5)  Příslušný orgán smluvní strany podle odstavce 3 předá žádost se všemi předepsanými údaji a se svým stanoviskem příslušnému orgánu