24/1960 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou Garance

Dne 27. března 1959 byla v Praze podepsána Konzulární úmluva mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou.

S Úmluvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 8. července 1959 a president republiky ji ratifikoval dne 21. října 1959. Ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti dne 20. listopadu 1959.

Podle svého článku 23 Úmluva nabyla platnosti dne 20. prosince 1959.

České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.

President Československé republiky a

Presidiální rada Maďarské lidové republiky

vedeni přáním dále upevňovat přátelské vztahy mezi oběma státy a prohloubit vzájemnou spolupráci také v oblasti konzulárních styků

rozhodli se uzavřít Konzulární úmluvu a za tím účelem jmenovali své zmocněnce:

president Československé republiky

dr. Antonína Gregora,

prvního náměstka ministra zahraničních věcí Československé republiky,

Presidiální rada Maďarské lidové republiky

Jószefa Gábora,

mimořádného a zplnomocněného velvyslance Maďarské lidové republiky v Československu,

1. V souladu s touto Úmluvou má každá ze smluvních stran právo zřizovat konzuláty na území druhé smluvní strany.

2. Sídlo konzulů a jejich konzulární obvod se vždy určuje na základě dohody smluvních stran.

1. Konzulové jmenovaní vysílajícím státem zahájí svou činnost poté, co jim přijímací stát po předložení konzulského patentu udělí exequatur. V konzulském patentu se uvede konzulární obvod a sídlo konzula.

2. Orgány přijímajícího státu učiní všechna potřebná opatření, aby konzulové mohli provádět svou úřední činnost nerušeně a požívat všech práv, výsad a výhod, které jim zabezpečuje právní řád přijímajícího státu a tato Úmluva.

1. Činnost konzula končí jeho odvoláním, odnětím exequatur nebo úmrtím.

2. V případě odvolání konzula, odnětí exequatur nebo v případě jeho smrti, dočasné nepřítomnosti nebo jiných okolností, které jsou na překážku jeho činnosti, přísluší výkon oprávnění konzula jeho zástupci. O tom je nutno včas zpravit příslušný orgán přijímajícího státu.

3. Zástupce konzula, který je pověřen dočasným vedením konzulátu, požívá týchž práv, výsad a výhod, které se poskytují na základě této Úmluvy konzulovi.

Pod označením „konzulát” se v této Úmluvě rozumí generální konzulát, konzulát, vícekonzulát a konzulární jednatelství, pod označením „konzul” generální konzul, konzul, vícekonzul a konzulární jednatel.

Konzulové a pracovníci konzulátu smluvních stran nejsou podřízeni, pokud jde o jejich služební činnost, pravomoci přijímajícího státu.

Konzulové mají právo umístit na budovu…