235/1993 Sb., Sdělení ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci Garance

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. listopadu 1992 byla v Bratislavě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci.

Se Smlouvou vyslovila souhlas Česká národní rada a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 1. července 1993.

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 21 dnem 1. července 1993.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

Česká republika a Slovenská republika (dále jen „Smluvní strany”),

rozhodnuty navázat na dlouholeté plodné tradice společných dějin a na bohaté zkušenosti ze vzájemné spolupráce svých národů,

vědomy si potřeby solidarity pro zabezpečení důstojného místa v Evropě svým národům,

potvrzujíce bezvýhradnou úctu k lidským právům a základním svobodám, zásadám demokracie, humanismu a právního státu a vyjadřujíce přesvědčení, že jejich dodržování a důsledné naplňování tvoří základ svobody, spravedlnosti a míru,

vycházejíce z významných politických a ekonomických přeměn v Evropě a z bohatých zkušeností evropských států,

pevně odhodlány přispívat k přeměně Evropy v jednotný kontinent míru, bezpečnosti, demokracie a prosperity,

řídíce se pravidly mezinárodního práva, jakož i cíli a zásadami zakotvenými v Chartě OSN, Závěrečném aktu, Pařížské chartě pro novou Evropu a dalších dokumentech KBSE,

usilujíce o všestranný rozvoj vzájemných vztahů a přátelské spolupráce v duchu dobrého sousedství a zachovávajíce všechny kladné výsledky dosavadní spolupráce, vyjádřené zejména v již uzavřených smlouvách a dohodách,

se dohodly takto:

Smluvní strany budou rozvíjet a upevňovat své přátelské vztahy a spolupráci na základě vzájemné úcty, důvěry a porozumění. Budou rovněž vzájemně podporovat a koordinovat úsilí o svou plnou účast v institucích integrované Evropy.

Smluvní strany se budou ve vzájemných vztazích, jakožto i ve vztazích s ostatními státy, řídit mezinárodním právem, zejména zásadou svrchované rovnosti, územní celistvosti a politické nezávislosti, neporušitelnosti státních hranic a nezasahování do vnitřních záležitostí.

Smluvní strany potvrzují své společné státní hranice. Nemají vůči sobě žádné územní nároky a takové nároky nebudou vznášet ani v budoucnosti.

Smluvní strany budou pořádat pravidelné konzultace na různých úrovních, aby tak zajistily rozvoj svých dvoustranných vztahů a co nejvíce sladily svá stanoviska k mezinárodním otázkám společného zájmu.

Konzultace na úrovni předsedů vlád se budou konat tak často, jak to bude zapotřebí, avšak nejméně jednou ročně.

Ministři zahraničních věcí se budou scházet alespoň jednou ročně ke konzultacím, při kterých posoudí provádění této smlouvy.