č. 22/1981 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o konzulárních stycích
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 6. ledna 1981
o Dohodě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o konzulárních stycích
Dne 14. března 1979 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o konzulárních stycích.
S Dohodou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Vídni dne 17. listopadu 1980.
Podle svého článku 27 Dohoda vstoupí v platnost dnem 1. února 1981.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
DOHODA
mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o konzulárních stycích
Prezident Československé socialistické republiky
a
spolkový prezident Rakouské republiky
vycházejíce z toho, že oba státy ratifikovaly Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963,
vedeni přáním ustanovení této úmluvy ve smyslu jejího článku 73 odst. 2 potvrdit, opatřit dodatky a doplnit a tím přispět rovněž k dalšímu rozvoji přátelských vztahů mezi oběma státy v souladu s ustanoveními Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,
potvrzujíce, že Vídeňská úmluva o konzulárních stycích a bude i nadále platit pro otázky, jež nejsou výslovně upraveny touto dohodou,
se rozhodli uzavřít v souladu s článkem 73 odst. 2 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích tuto dohodu a za tímto účelem jmenovali svými zmocněnci:
prezident Československé socialistické republiky:
Ing. Bohuslava Chňoupka
ministra zahraničních věcí,
spolkový prezident Rakouské republiky:
Dr. Willibalda Pahra
spolkového ministra zahraničních věcí,
kteří, vyměnivše si své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
Článek 1
1. Definice uvedené v článku 1 odst. 1 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích (dále „Úmluvy”) se použijí stejným způsobem v této dohodě.
2. Pro účely této dohody znamená výraz „rodinný příslušník” manžela člena konzulárního úřadu, děti a rodiče člena konzulárního úřadu a jeho manžela, pokud tyto osoby žijí s členem ve společné domácnosti.
3. Ustanovení této dohody, která se vztahují na občany vysílajícího státu, se obdobně použijí rovněž na právnické osoby, jakož i na osobní společnosti obchodního práva, jež byly zřízeny podle právních předpisů vysílajícího státu nebo v něm mají své sídlo.
Článek 2
Při výkonu funkcí podle článku 5 bod d) Úmluvy je konzulární úředník zejména oprávněn
a)
vydávat, prodlužovat, měnit, rozšiřovat nebo odnímat pasy nebo jiné cestovní doklady občanů vysílajícího státu;
b)
vydávat vstupní, návratná a průjezdní víza osobám, které chtějí cestovat do vysílajícího státu, vycestovat z něho nebo jím projíždět.
Článek 3
Při výkonu funkcí podle článku 5 bod f) Úmluvy je konzulární úředník oprávněn zejména
a)
vést seznam občanů vysílajícího státu, kteří mají bydliště nebo místo pobytu v jeho…
