č. 218/1995 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o mezinárodní správě pozůstalosti
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. října 1973 byla v Haagu přijata Úmluva o mezinárodní správě pozůstalostí.
Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v Haagu dne 4. dubna 1975.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u vlády Nizozemského království, depozitáře Úmluvy, dne 20. října 1976.
Při podpisu a ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení:
„Československá socialistická republika prohlašuje podle článku 31 Úmluvy o mezinárodní správě pozůstalostí, uzavřené v Haagu dne 2. října 1973, že k účelům a za podmínek článku 3, jestliže zemřelý byl jejím státním příslušníkem, musí být použity československé právní předpisy pro ustanovení držitele průkazu a vymezení jeho pravomocí.
Současně Československá socialistická republika oznamuje ve spojitosti s článkem 43 Úmluvy, který poskytuje státům právo prohlásit, že Úmluva je v platnosti pro území, jež z hlediska mezinárodního zastupují, že podle jejího názoru udržování některých zemí v nějakém stavu závislosti je v protikladu s obsahem a cíli Deklarace OSN ze dne 14. prosince 1960 o nezávislosti dané koloniálním zemím a národům, která prohlásila nutnost rychlé a bezpodmínečné likvidace všech forem a podob kolonialismu.”.
Dne 1. března 1993 Česká republika oznámila vládě Nizozemského království, že Česká republika jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky se považuje vázanou Úmluvou o mezinárodní správě pozůstalostí ze dne 2. října 1973 včetně prohlášení s účinností od 1. ledna 1993. Prohlášení k článku 43 Česká republika odvolala svým oznámením vládě Nizozemského království dne 6. června 1995.
Úmluva na základě svého článku 44 vstoupila v platnost dnem 1. července 1993 a tímto dnem podle téhož článku vstoupila v platnost i pro Českou republiku.1)
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
XXI ÚMLUVA O MEZINÁRODNÍ SPRÁVĚ POZŮSTALOSTÍ
Signatářské státy této úmluvy,
ve snaze zavést společné uspořádání k umožnění mezinárodní správy pozůstalostí,
rozhodly se k tomu účelu uzavřít úmluvu a dohodly se na následujících ustanoveních:
HLAVA I
Mezinárodní průkaz
Článek 1
Smluvní státy zřizují mezinárodní průkaz, který ustanovuje osobu nebo osoby oprávněné ke správě movitého majetku po zemřelé osobě a který vymezuje její nebo jejich pravomoci.
Tento průkaz pořízený ve smluvním státě určeném v čl. 2 podle vzoru přiloženého k této úmluvě bude uznáván ve smluvních státech.
Každý smluvní stát může podmínit toto uznání řízením nebo zveřejněním, jak je uvedeno v čl. 10.
HLAVA II
Pořízení průkazu
Článek 2
Průkaz se pořizuje příslušným úřadem ve státě, v němž měl zemřelý trvalé bydliště.
Článek 3
Při ustanovení držitele průkazu a vymezení jeho pravomocí se příslušný úřad řídí svým vnitřním právním řádem, kromě následujících případů, kdy použije vnitřní právní řád státu, jehož byl…
