č. 214/2024 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje prohlášení podle čl. 24 Evropské úmluvy o právní pomoci ve věcech trestních ve znění čl. 6 Druhého dodatkového protokolu k ní
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se vyhlašuje prohlášení podle čl. 24 Evropské úmluvy o právní pomoci ve věcech trestních ve znění čl. 6 Druhého dodatkového protokolu k ní
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 2. března 2021 učinila Česká republika prohlášení podle čl. 24 Evropské úmluvy o právní pomoci ve věcech trestních1) :
„V souladu s článkem 24 této Úmluvy (ve znění článku 6 Druhého dodatkového protokolu k Úmluvě2, Česká republika, jako členský stát Evropské unie, který se účastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, prohlašuje, že Úřad evropského veřejného žalobce má být při výkonu svých kompetencí, které jsou zakotveny v článcích 22, 23 a 25 nařízení Rady (EU) 2017/1939, považován za justiční orgán pro účely podávání žádostí o vzájemnou právní pomoc v souladu s Úmluvou a jejími dodatkovými protokoly, jakož i pro účely pro poskytování informací nebo důkazů, které Úřad evropského veřejného žalobce již získal nebo může získat na základě zahájení vyšetřování v oblasti své kompetence, a to na základě žádosti jiné smluvní strany v souladu s Úmluvou a jejími dodatkovými protokoly. Úřad evropského veřejného žalobce má být rovněž považován za justiční orgán pro účely obdržení informací v souladu s článkem 21 Úmluvy ve vztahu k trestným činům, které spadají do jeho působnosti, jak je zakotvena v článcích 22, 23 a 25 nařízení Rady (EU) 2017/1939. Toto prohlášení doplňuje předchozí prohlášení učiněná Českou republikou v souladu s článkem 24 Úmluvy.
S ohledem na toto prohlášení učiněné podle článku 24 Úmluvy si Česká republika dovoluje interpretovat právní účinky tohoto prohlášení následujícím způsobem:
a)
V případech, kdy Úmluva nebo její dodatkové protokoly hovoří o dožadující nebo dožádané straně, má to být v případech žádostí vydaných nebo adresovaných Úřadu evropského veřejného žalobce interpretováno jako odkaz na členský stát EU příslušného evropského pověřeného žalobce, na jehož pravomoci a funkce odkazuje článek 13 nařízení Rady (EU) 2017/ 1939.
b)
V případech, kdy Úmluva nebo její dodatkové protokoly hovoří o právu dožadující nebo dožádané strany, má to být v případech žádostí vydaných nebo adresovaných Úřadu evropského veřejného žalobce interpretováno jako odkaz na unijní právo, zejména nařízení Rady (EU) 2017/1939, jakož i na vnitrostátní právo členského státu EU příslušného evropského pověřeného žalobce, a to v rozsahu použitelném podle článku 5 odst. 3 tohoto nařízení.
c)
V případech, kdy Úmluva nebo její dodatkové protokoly poskytují smluvní straně možnost učinit prohlášení nebo výhrady, se veškerá prohlášení a veškeré výhrady učiněné Českou republikou považují za použitelné i v případě žádostí adresovaných jinou stranou Úřadu evropského veřejného žalobce, a to kdykoli, kdy je podle článku 13…
