Input:

15/1966 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Protokolu, kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsané ve Varšavě dne 12. října 1929 Garance

č. 15/1966 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Protokolu, kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsané ve Varšavě dne 12. října 1929
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 4. února 1966
o Protokolu, kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsaná ve Varšavě dne 12. října 1929
Dne 28. září 1955 byl v Haagu sjednán Protokol, kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsaná ve Varšavě dne 12. října 1929, která byla vyhlášena pod č. 15 Sbírky zákonů a nařízení z roku 1935.
Jménem Československé republiky byl Protokol podepsán dne 28. září 1955 v Haagu. Vláda vyslovila s Protokolem souhlas dne 27. března 1957, Národní shromáždění jej schválilo dne 5. července 1957.
President republiky ratifikoval Protokol dne 31. října 1957, ratifikační listina byla uložena u vlády Polské lidové republiky dne 23. listopadu 1957.
Podle svého článku XXII vstoupil Protokol v platnost dne 1. srpna 1963 a tímto dnem nabyl účinnosti i pro Československou socialistickou republiku.
Český překlad Protokolu se vyhlašuje současně.
 
David v. r.
 
PROTOKOL
kterým se mění Úmluvo o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsaná ve Varšavě dne 12. října 1929
Podepsané vlády, považujíce za žádoucí změnit Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsanou ve Varšavě dne 12. října 1929, dohodly se takto:
HLAVA I
Změny Úmluvy
Článek I
V článku 1 Úmluvy
a)  odstavec 2 se ruší a nahrazuje s tímto ustanovením:
„2. Mezinárodní dopravou ve smyslu této Úmluvy je každá doprava, při které podle ujednání stran leží místo odletu a místo určení, ať již dojde k přerušení dopravy nebo k překládání či nikoliv, buď na území dvou Vysokých smluvních stran, nebo na území pouze jedné Vysoké smluvní strany, je-li stanovena zastávka na území jiného státu, i když tento stát není Vysokou smluvní stranou. Bez takové zastávky se doprava mezi dvěma místy na území jedné Vysoké smluvní strany nepovažuje za mezinárodní ve smyslu této Úmluvy.”
b)  odstavec 3 se ruší a nahrazuje tímto ustanovení:
„3. Doprava, která má být provedena postupně několika leteckými dopravci, považuje se pro účely této Úmluvy za nepřerušenou dopravu, byla-li stranami zamyšlena jako jediný výkon, ať byla sjednána ve formě jedné smlouvy nebo několika smluv, a nepozbývá své mezinárodní povahy tím, že jedna smlouva nebo několik smluv má být prověřeno zcela na území téhož státu.”
Článek II
V článku 2 Úmluvy
odstavec 2 se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:
„2. Tato Úmluva se nevztahuje na dopravu listovní pošty a poštovních balíků.”
Článek III
V článku 3 Úmluvy
a)  odstavec 1 se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:
„1. Při dopravě cestujících musí být vydána letenka obsahující:
a)  označení míst odletu a určení;
b)  leží-li místa odletu a určení na území jediné Vysoké smluvní strany a předvídá-li se jedna nebo několik zastávek na území jiného státu, označení alespoň jedné z těchto