Input:

144/1964 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o pevninské mělčině Garance

č. 144/1964 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o pevninské mělčině
VYHLÁŠKA
ze dne 27. června 1964
o Úmluvě o pevninské mělčině
Dne 29. dubna 1958 byla v Ženevě sjednána Úmluva o pevninské mělčině. Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 31. října 1958.
S Úmluvou o pevninské mělčině vyslovila vláda souhlas dne 26. dubna 1961 a Národní shromáždění dne 26. června 1961. Prezident republiky Úmluvu ratifikoval dne 13. července 1961.
Ratifikační listina Československé socialistické republiky k Úmluvě o pevninské mělčině byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů - depozitáře Úmluvy - dne 31. srpna 1961.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 11, odstavce 1 dne 10. června 1964 a tímto dnem vstoupila rovněž v platnost i pro Československou socialistickou republiku.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
David v. r.
 
ÚMLUVA O PEVNINSKÉ MĚLČINĚ
Státy, které jsou stranami této Úmluvy, se dohodly na těchto ustanoveních:
Článek 1
Pro účely těchto článků je výraz „pevninská mělčina” používán pro označení
a)  mořského dna a podzemí podmořských oblastí přilehlých k pobřeží, ležících však mimo oblast pobřežních vod až do hloubky 200 metrů, nebo za touto hranicí až k místu, kde hloubka vod dovoluje využívání přírodních zdrojů těchto oblastí;
b)  mořského dna a podzemí obdobných podmořských oblastí, přilehlých k břehům ostrovů.
Článek 2
1. Pobřežní stát vykonává nad pevninskou mělčinou svrchovaná práva za účelem jejího průzkumu a využívání jejího přírodního bohatství.
2.Práva uvedená v odst. 1 tohoto článku jsou výlučná v tom smyslu, že neprovádí-li pobřežní stát průzkum pevninské mělčiny, nebo nevyužívá-li jejího přírodního bohatství, nemůže nikdo podniknout takovou činnost ani činit si nároky na pevninskou mělčinu bez výslovného souhlasu pobřežního státu.
3. Práva pobřežního státu na pevninskou mělčinu jsou nezávislá na skutečné nebo fiktivní okupaci nebo na jakémkoli výslovném prohlášení.
4. Přírodní bohatství zmíněné v těchto článcích zahrnuje nerostné bohatství a jiné neživé zdroje mořského dna a podzemí, jakož i živé organismy, které náležejí k přisedlým druhům, tzn. organismy, které ve stavu, kdy je možno je lovit, spočívají buď nehybně na dně mořském nebo pod ním, nebo jsou neschopné měnit místo jinak, než ve stálém fyzickém kontaktu s mořským dnem nebo podzemím.
Článek 3
Práva pobřežního státu na pevninskou mělčinu se nedotýkají režimu vod nad touto mělčinu jakožto volného moře, ani režimu vzdušného prostoru nad těmito vodami.
Článek 4
Pobřežní stát nemůže zabraňovat kladení nebo udržování podmořských kabelů nebo potrubí na pevninské mělčině, s výhradou práva činit rozumná opatření pro průzkum pevninské mělčiny a využívání jejího přírodního bohatství.
Článek 5
1. Průzkum pevninské mělčiny a využívání jejího přírodního bohatství nesmí mít za následek žádné neoprávněné překážky pro plavbu, rybolov nebo zachování biologických zdrojů moře, ani pro základní oceánografický nebo jiný vědecký výzkum prováděný s úmyslem zveřejnění jeho výsledků.
2. S výhradou ustanovení odstavce 1 a 6 tohoto článku je pobřežní