Input:

138/1999 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 2. června 1999 ve věci návrhu na zrušení § 15 odst. 2 písm. c) a § 15 odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Garance

č. 138/1999 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 2. června 1999 ve věci návrhu na zrušení § 15 odst. 2 písm. c) a § 15 odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 2. června 1999 v plénu o návrhu H. Q. T. na zrušení § 15 odst. 2 písm. c) a § 15 odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
takto:
Ustanovení § 15 odst. 2 písm. c) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. května 2000.
Návrh na zrušení ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vymezeného slovy „a zajištění podle odstavce 2 nejdéle 30 dnů”, se zamítá.
Návrh na připuštění účasti N. T. D., navrhovatele ve věci sp. zn. II. ÚS 483/98, jako vedlejšího účastníka se zamítá.
Odůvodnění
I.
Návrhem, podaným osobně Ústavnímu soudu dne 13. července 1998, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. května 1998 sp. zn. 38 Ca 95/97, jímž bylo zastaveno řízení ve věci žaloby o přezkoumání rozhodnutí Sekce cizinecké policie, Správy hlavního města Prahy, Policie České republiky ze dne 3. února 1997 č. j. PSP-4-21/CP-c-97 o zajištění stěžovatele dle § 15 odst. 2 písm. c) zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčen ve svých základních právech a svobodách vyplývajících z čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva”), z čl. 9 odst. 4 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina”), jakož i z čl. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava”).
Z ústavní stížnosti, jejích příloh a ze spisu sp. zn. 38 Ca 95/97, jejž si Ústavní soud vyžádal od Městského soudu v Praze, bylo zjištěno následující:
Stěžovateli byl rozhodnutím oddělení cizinecké policie a pasové služby Policie České republiky v Litoměřicích ze dne 8. listopadu 1996 č. j. PSV-303/CLTX-LU-96 podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, v platném znění, zakázán pobyt na území České republiky do 7. listopadu 1999 s tím, že lhůta k vycestování byla určena do 7. prosince 1996. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 14. března 1997 č. j. PPR-8249-1/RCP-c-228-96.
U Městského soudu v Praze probíhá přezkumné řízení na základě žaloby proti uvedenému rozhodnutí (věc je vedena pod sp. zn. 38 Ca 187/97). Kromě uvedeného byl stěžovateli rozhodnutím Sekce cizinecké policie a pasové služby, Správy hlavního města Prahy, Policie České republiky ze dne 3. března 1997 č. j. PSP-1-279/CP-c-97 uložen podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 123/1992 Sb., v platném znění, zákaz pobytu na území České republiky do 31. března 2007 s tím, že lhůta k vycestování byla určena do 25. března 1997.