č. 133/1994 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společnému protokolu týkajícímu se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. května 1963 byla ve Vídni přijata Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a dne 21. září 1988 Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy.
S Úmluvou a Společným protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikoval. Listiny o přístupu České republiky k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody ze dne 21. května 1963 a ke Společnému protokolu týkajícímu se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy ze dne 21. září 1988 byly uloženy u generálního tajemníka Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), depozitáře Úmluvy, dne 24. března 1994.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku XXIII dnem 12. února 1977. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu se svým článkem XXIV odst. 3 dnem 24. června 1994.
Společný protokol vstoupil v platnost na základě svého článku VII odst. 1 dnem 27. dubna 1992 a pro Českou republiku dnem 24. června 1994.
Český překlad Úmluvy i Společného protokolu se vyhlašuje současně.
VÍDEŇSKÁ ÚMLUVA
O OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA JADERNÉ ŠKODY
Smluvní strany,
uznavší za žádoucí vytvoření určitých minimálních norem pro poskytnutí finanční ochrany proti škodám vznikajícím z určitého mírového využívání jaderné energie,
věříce, že úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody by rovněž přispěla k rozvoji přátelských vztahů mezi národy, bez ohledu na jejich odlišné ústavní a sociální systémy,
se rozhodly uzavřít pro tyto účely úmluvu, a k tomuto se dohodly takto:
Článek I
1. Pro účely této úmluvy
a)
„osoba” znamená jakéhokoliv jednotlivce, společenství, jakoukoliv soukromou či veřejnou instituci korporativní či nikoliv, jakoukoliv mezinárodní organizaci požívající statutu právnické osoby podle práva státu zařízení, a jakýkoliv stát nebo jakoukoliv z jej tvořících součástí;
b)
„státní příslušník smluvní strany” zahrnuje smluvní stranu nebo kteroukoliv z ji tvořících součástí, společenství nebo jakoukoliv soukromou či veřejnou instituci korporativního charakteru či nikoliv, zřízenou na území smluvní strany;
c)
„provozovatel” ve vztahu k jadernému zařízení znamená osobu určenou či uznávanou státem zařízení za provozovatele tohoto zařízení;
d)
„stát zařízení” ve vztahu k jadernému zařízení znamená smluvní stranu, na jejímž území je zařízení umístěno, nebo, není-li umístěno na území žádného státu, smluvní stranu, jíž je jaderné zařízení provozováno nebo pod jejíž správou je jaderné zařízení provozováno;
e)
„právo příslušného soudu” znamená právo soudu majícího pravomoc dle této úmluvy, včetně jakýchkoliv pravidel takového práva týkajících se kolize právních řádů;
f)
„jaderné palivo”…
