č. 131/1978 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 4. října 1978
o Úmluvě o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívající mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců
Dne 14. prosince 1973 byla v New Yorku otevřena k podpisu Úmluva o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců.
Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 11. října 1974.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky dne 17. prosince 1974. Prezident republiky Úmluvu ratifikoval s prohlášením, že Československá socialistická republika se nepokládá za vázánu ustanovením článku 13 odst. 1 Úmluvy a že v souladu se zásadou svrchované rovnosti států je k předložení každého jednotlivého sporu k arbitrážnímu řízení nebo Mezinárodnímu soudnímu dvoru nezbytný souhlas všech stran ve sporu.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dnem 20. února 1977 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku.
Český překlad textu Úmluvy se vyhlašuje současně.
První náměstek ministra:
Krajčír v. r.
Úmluva
o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců
Státy, které jsou stranami této Úmluvy,
majíce na zřeteli
cíle a zásady Charty Organizace spojených národů týkající se udržování světového míru a podpory přátelských vztahů a spolupráce mezi státy,
berouce v úvahu,
že trestné činy proti diplomatickým zástupcům a jiným osobám požívajícím mezinárodní ochrany, ohrožující bezpečnost těchto osob, vytvářejí vážnou
hrozbu zachovávání normálních mezinárodních vztahů, které jsou nezbytné pro spolupráci mezi státy,
přesvědčeny,
že páchání takových trestných činů vyvolává vážné znepokojení mezinárodního společenství,
přesvědčeny
o naléhavé potřebě přijmout vhodná a účinná opatření k zabránění a trestání takových trestných činů,
dohodly se na tomto:
Článek 1
Pro účely této úmluvy:
1. “Osoba požívající mezinárodní ochrany” je
a)
hlava státu, včetně kteréhokoli člena kolektivního orgánu vykonávajícího v souladu s ústavou dotyčného státu funkce hlavy státu, hlava vlády nebo ministr zahraničních věcí, kdykoli jsou v cizím státě, jakož i členové jejich rodiny je doprovázející;
b)
zástupce nebo úřední osoba státu nebo úřední osoba či jiný zástupce mezinárodní organizace mezivládní povahy, který v době a na místě spáchání trestného činu proti němu, jeho úředním místnostem, jeho soukromému obydlí nebo jeho dopravním prostředkům, je oprávněn požívat v souladu s mezinárodním právem zvláštní ochrany proti jakémukoli útoku proti jeho osobnosti, svobodě nebo důstojnosti, jakož i členové jeho rodiny žijící s ním v jeho domácnosti.
2. “Domnělý pachatel” je osoba, vůči které existují dostatečné důkazy, pro stanovení prima facie, že…
