č. 124/1996 Sb., Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 10. dubna 1996 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 10. dubna 1996 v plénu ve věci návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, vyjádřeného slovy „fyzických a”
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
Skupina 46 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podala návrh na zrušení části ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. Návrh nese datum 18. října 1995 a byl doručen Ústavnímu soudu České republiky dne 31. října 1995.
Uvedený zákon v citovaném § 16 odst. 1 umožňuje Bezpečnostní informační službě (dále jen „BIS”) ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, je-li to nutné k plnění úkolů v její působnosti. Tato působnost je stanovena v § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, tak, že BIS zabezpečuje, mimo jiné, informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky, a dále o organizovaném zločinu a terorismu.
Skupina poslanců vycházejíc ze svého oprávnění daného jí § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, navrhla, aby dnem 1. října 1996 byla v ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb. zrušena slova „fyzických a”.
Návrh skupiny poslanců je odůvodňován v zásadě tím, že zákon nestanoví žádné věkové omezení, pokud jde o fyzické osoby, a spatřuje v tom nedostatek právní ochrany dítěte, a tím i porušení čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručující zvláštní ochranu dětí a mladistvých, jakož i porušení čl. 16 mezinárodní Úmluvy o právech dítěte, jež stanoví, že žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence ani ne zákonným útokům na svou čest a pověst. Návrh se odvolává i na právní úpravu obsaženou v § 25 odst. 2 zákona České národní rady č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, který byl napadeným zákonem č. 154/1994 Sb. zrušen. Obsahoval ustanovení, které nový zákon nepřevzal: „Údaje o nezletilých osobách mladších 15 let nesmějí být vkládány do evidencí. Údaje o nezletilých osobách starších 15 let musí být po dvou letech od vložení přezkoumány a nejpozději po pěti letech uloženy tak, aby k nim nikdo jiný než soud neměl přístup, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získala Bezpečnostní informační služba v oboru své působnosti další poznatky.”
Návrh se v této souvislosti odvolává i na § 19 odst. 2 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, (úplné znění č. 216/1995 Sb.), který nepřipouští vkládat do evidencí Vojenského…
