Input:

123/1980 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany Garance

č. 123/1980 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 4. srpna 1980
o Úmluvě o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany
Dne 19. května 1978 byla v Berlíně podepsána Úmluva o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany. Smluvními stranami Úmluvy jsou Československá socialistická republika, Bulharská lidová republika, Kubánská republika, Maďarská lidová republika, Mongolská lidová republika, Německá demokratická republika, Polská lidová republika a Svaz sovětských socialistických republik.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena dne 27. června 1980 u vlády Německé demokratické republiky, depozitáře Úmluvy.
Úmluva vstoupí pro Československou socialistickou republiku v platnost na základě svého článku 20 dnem 25. září 1980.
Český překlad textu Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
První náměstek:
Ing. Knížka v. r.
 
ÚMLUVA
o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany
Smluvní státy
vedeny přáním dále rozvíjet vytvořené vztahy vzájemné důvěry a spolupráce,
přihlížejíce k tomu, že výkon trestu ve státě, jehož jsou odsouzení státními občany, by přispíval k účinnějšímu dosažení cílů nápravy a převýchovy pachatelů,
vycházejíce z principu humanity,
dohodly se na tomto:
Článek 1
Státní občané každého ze smluvních států, kteří byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v jiném smluvním státě, budou na základě vzájemného souhlasu těchto států předáváni k výkonu trestu do toho státu, jehož jsou státními občany.
Státní občanství odsouzeného se určuje podle právního řádu smluvních států této úmluvy. Státním občanem smluvního státu je osoba, která podle zákonů tohoto státu má jeho státní občanství.
Článek 2
Předání odsouzeného k výkonu trestu ve státě, jehož je státním občanem, lze provést poté, kdy rozsudek nabyl právní moci.
Článek 3
Odsouzený, který bude předán k výkonu trestu do státu, jehož je státním občanem, nemůže být znovu trestně stíhán pro týž čin s výjimkou případů uvedených v článku 15 této úmluvy.
Článek 4
Předání odsouzeného způsobem stanoveným touto úmluvou se neprovede, jestliže
a)  čin, za který byl odsouzen, není podle právního řádu státu, jehož státním občanem je odsouzený, považován za trestný čin;
b)  odsouzený již vykonal ve státě, jehož je státním občanem, trest uložený za spáchaný čin, nebo byl zproštěn, nebo trestní řízení proti němu bylo zastaveno, nebo byl-li odsouzenému trest prominut příslušnými orgány tohoto státu;
c)  trest nemůže být vykonán ve státě, jehož státním občanem je odsouzený, v důsledku promlčení nebo z jiných důvodů podle právního řádu tohoto státu;
d)  odsouzený má trvalé bydliště na území státu, kde byl vynesen rozsudek;
e)  nebylo dosaženo