113/1992 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí ve věcech trestních Garance

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. května 1990 byla ve Vídni podepsána Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí ve věcech trestních.

Se smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 17. prosince 1991.

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 26. odst. 1 dnem 1. března 1992.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

Prezident České a Slovenské Federativní Republiky a spolkový prezident Rakouské republiky,

vedení snahou dále rozvíjet dobré sousedské vztahy a usnadnit právní vztahy mezi oběma státy,

přihlížející k tomu, že výkon trestu odnětí svobody ve státě, jehož jsou odsouzení státními občany, přispěje k jejich resocializaci,

jakož i vedeni přáním plně a důsledně plnit ustanovení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a jejích následných dokumentů,

se dohodli uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

prezident České a Slovenské Federativní Republiky

pana Jiřího Dienstbiera,

místopředsedu vlády České a Slovenské Federativní republiky a ministra zahraničních věcí,

spolkový prezident Rakouské republiky

pana Dr. Aloise Mocka,

spolkového ministra zahraničních věcí,

(1)  Smluvní státy se zavazují vykonávat na žádost a za podmínek stanovených touto smlouvou rozhodnutí ve věcech trestních, jimiž byli státní občané jednoho ze smluvních států pravomocně odsouzeni soudem druhého státu k trestu odnětí svobody nebo k ochrannému opatření.

(2)  Za státního občana smluvního státu se považuje osoba, která podle právního řádu tohoto státu má jeho státní občanství. Osoby, které mají státní občanství obou smluvních států, se podle této smlouvy nepředávají.

(3)  V této smlouvě výraz „ochranné opatření” znamená opatření spojené s odnětím svobody,které se ukládá podle trestních zákonů rozhodnutím soudů vedle trestu nebo namísto něho. Je-li doba opatření, která se má ještě vykonat, neurčitá, vychází se z nejvyšší výměry přípustné podle zákona.

(1)  Žádost podle článku 1 odst. 1 podává stát, jehož soud vynesl rozhodnutí (státu odsuzující). Stát, v němž má být soudní rozhodnutí vykonáno (stát vykonávající), může dát u státu odsuzujícího podnět k podání žádosti podle článku 1 odst. 1.

(2)  Odsouzený, jeho zákonný zástupce,…