č. 1/1996 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. července 1994 byla v Bukurešti podepsána Smlouva o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 4. října 1995.
Smlouva na základě svého článku 63 vstoupila v platnost dnem 2. ledna 1996. Tímto dnem pozbyla platnosti Smlouva mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 25. října 1958, vyhlášená pod č. 31/1959 Sb., pokud jde o právní pomoc ve věcech občanských a rodinných.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem
Česká republika a Rumunsko, dále jen „smluvní strany”, s přáním zdokonalovat spolupráci v oblasti právní pomoci, se dohodly uzavřít tuto smlouvu o právní pomoci ve věcech občanských.
K tomu účelu se dohodly takto:
HLAVA I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek I
Vymezení pojmů
1. Pro účely této smlouvy se rozumí:
a)
občanskými věcmi věci občanskoprávní, rodinněprávní, obchodněprávní, pracovněprávní a správní věci projednávané soudy,
b)
justičními orgány v České republice soudy a státní zastupitelství a jiné orgány příslušné rozhodovat ve věcech občanských,
c)
justičními orgány v Rumunsku soudy, státní zastupitelství, státní notářství a jiné orgány příslušné ve věcech občanských.
2. Státní občané jedné smluvní strany jsou osoby, které mají státní občanství této smluvní strany podle jejích zákonů.
3. Ustanovení této smlouvy o státních občanech smluvních stran se vztahují přiměřeně i na právnické osoby zřízené na základě zákonů smluvní strany, na jejímž území mají tyto právnické osoby své sídlo.
Článek 2
Právní ochrana
1. Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejnou právní ochranu osobních a majetkových práv jako její vlastní státní občané.
2. Státní občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na justiční orgány druhé smluvní strany, do jejichž pravomoci náležejí věci občanské, mohou před nimi hájit své zájmy a podávat žádosti, návrhy na zahájení řízení a podávat opravné prostředky za stejných podmínek jako státní občané druhé smluvní strany.
3. Justiční orgány jedné smluvní strany jsou povinny na požádání poskytnout státním občanům druhé smluvní strany informaci, jak lze zajistit zastoupení potřebné při ochraně jejich práv.
Článek 3
Poskytování právní pomoci
Smluvní strany si budou na požádání vzájemně poskytovat právní pomoc ve věcech občanských v souladu s podmínkami uvedenými v této smlouvě.
Článek 4
Osvobození od jistoty na náklady řízení
Státním občanům jedné smluvní strany, kteří se obrátí na justiční orgány druhé smluvní strany jako navrhovatelé nebo vedlejší účastníci, pokud mají bydliště či pobyt na území jedné…
